Poruchy paměti

Poruchy paměti představují různé problémy, které ovlivňují schopnost člověka uchovávat, zpracovávat a vybavovat si informace. Můžou mít mnoho různých příčin a projevovat se různými způsoby. Mezi nejčastější poruchy paměti patří:

  • Amnézie: Úplná ztráta schopnosti vybavovat si minulé události a informace. Amnézie může být způsobena traumatickým zážitkem, náhlým zastavením kyslíku v mozku nebo jinými faktory.
  • Retrográdní amnézie: Neschopnost vybavovat si informace ze své minulosti. Může být způsobena traumatickým zážitkem nebo neurologickými poruchami.
  • Anterográdní amnézie: Neschopnost si pamatovat nové informace. Může být způsobena neurologickými poruchami nebo poškozením mozku.
  • Normální zapomínání: Stav, kdy jedinec má potíže s pamatováním si informací. Toto může být způsobeno stárnutím, nedostatkem spánku, stresovými situacemi nebo jinými faktory. Zapomínání samotné je vlastně vyhasínáním nervového spojení. Většina lidí si pamatuje 10 % z toho co čtou, 20 % z toho co slyší, 30 % z toho co vidí, 50 % z toho co slyší a vidí, 70 % z toho co řeknou a 90 % z toho co dělají.
  • Korsakoffův syndrom: Porucha paměti spojená s alkoholismem a nedostatkem vitamínu B1. Tato porucha může zahrnovat dezorientaci, zmatenost a vytváření falešných vzpomínek.
  • Alzheimerova choroba: Postupné zhoršování paměti a dalších kognitivních funkcí spojené s degenerací mozku.
  • Parkinsonova choroba: Porucha spojená s degenerací nervových buněk, která může zahrnovat problémy s pamětí, myšlením a řečí.
  • Demence: Stav, kdy jedinec ztrácí schopnost pamatovat si informace a vykonávat běžné úkoly. Demence může být způsobena Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou nebo jinými faktory.
  • Poranění mozku: Jedná se o úrazy, nádory nebo jiné poškození mozku mohou vést k poruchám paměti a dalším neurologickým problémům.
  • Kryptomnézie: Stav, kdy je nemocný člověk přesvědčen o autorství něčeho, co sám nevymyslel, ale někde četl či slyšel (tzv. neúmyslný plagiát).
  • Pseudologia phantastica: Jedná se o tzv. Syndrom barona Prášila neboli bájivou lhavost

Tyto stavy mohou mít různé příčiny a mohou se lišit v závažnosti a trvání. Pokud má jedinec podezření na to, že trpí nějakou poruchou paměti nebo zapomínání, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit důkladné vyšetření.

Příčiny poruch paměti a zapomínání mohou být různé a zahrnují jak fyziologické, tak psychologické faktory. Některé z nejčastějších příčin jsou:

  • Neurologické poruchy: Poruchy paměti mohou být způsobeny neurologickými onemocněními, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, demence, mozkové nádory a úrazy mozku.
  • Stres a úzkost: Stres a úzkost mohou ovlivnit schopnost uchovávat a vybavovat si informace a způsobit problémy s pamětí.
  • Nedostatek spánku: Nedostatek spánku může mít negativní dopad na kognitivní funkce, včetně paměti.
  • Deprese: Deprese může způsobit problémy s pamětí a koncentrací.
  • Používání drog a alkoholu: Používání některých drog a alkoholu může poškodit mozek a způsobit poruchy paměti.
  • Nedostatečná výživa: Nedostatek některých živin, jako je vitamín B1, může vést k poruchám paměti.
  • Věk: S věkem dochází k přirozenému poklesu kognitivních funkcí, včetně paměti.
  • Genetika: Některé poruchy paměti, jako je Alzheimerova choroba, mohou mít genetickou příčinu.
  • Trauma a stresové zážitky: Traumatické zážitky a stresové situace mohou mít negativní dopad na paměť a další kognitivní funkce.

Tyto faktory mohou mít různý vliv na paměť a zapomínání. V některých případech spolu mohou interagovat, čímž způsobují ještě větší problémy s pamětí.

Léčba poruch paměti a zapomínání se liší v závislosti na příčině problému. Mezi nejběžnější způsoby léčby patří:

  • Léčba základního onemocnění: Pokud jsou problémy s pamětí způsobeny základním onemocněním, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba nebo depresí, léčba základního onemocnění může pomoci snížit symptomy.
  • Léky: Některé léky mohou pomoci zlepšit paměť a kognitivní funkce. Tyto léky jsou obvykle určeny k léčbě Alzheimerovy choroby a jsou k dispozici pouze na lékařský předpis.
  • Kognitivní terapie: Kognitivní terapie může pomoci zlepšit kognitivní funkce, včetně paměti. Kognitivní terapie se zaměřuje na učení se nových strategií, jak si pamatovat informace, a může zahrnovat cvičení na zlepšení paměti a koncentrace.
  • Úprava životního stylu: Změny životního stylu, jako je zlepšení spánkových návyků, pravidelné cvičení, zdravá strava a snížení stresu, mohou také pomoci zlepšit kognitivní funkce, včetně paměti.
  • Poradenská podpora: Pokud jsou problémy s pamětí způsobeny stresujícími zážitky, poradenská podpora nebo psychoterapie mohou pomoci snížit stres a zlepšit paměť.

Pokud se u vás vyskytují nějaké problémy s pamětí, určitě tyto problémy zkonzultujte se svým lékařem, aby mohl navrhnout vhodnou léčbu.

Snížit riziko poruch paměti a zapomínání lze také za pomoci několika základních preventivních opatření:

  • Zdravý životní styl: Zdravá strava, pravidelné cvičení a dostatek spánku mohou pomoci udržet mozek v dobré kondici a snížit tak riziko poruch paměti a zapomínání.
  • Mentální stimulace: Aktivity, které stimulují mysl, jako jsou čtení, učení nových věcí a řešení hádanek, mohou také pomoci udržet mozek v dobré kondici a snížit riziko poruch paměti a zapomínání.
  • Společenská aktivita: Udržování sociálního kontaktu a zapojení do společenských aktivit může rovněž pomoci udržet mozek aktivní a snížit riziko poruch paměti a zapomínání.
  • Prevence kardiovaskulárních onemocnění: Prevence kardiovaskulárních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka a vysoký cholesterol, může pomoci snížit riziko poruch paměti a zapomínání.
  • Prevence úrazů hlavy: Prevence úrazů hlavy, jako je nošení helmy při jízdě na kole a řádné používání bezpečnostních pásů v automobilech, může také pomoci chránit mozek a snížit riziko poruch paměti a zapomínání.
  • Omezení stresu: Snížení stresu také může pomoci udržet mozek v dobrém zdravotním stavu a snížit riziko poruch paměti a zapomínání. K potlačení a odbourání stresu jsou vhodná různá meditační cvičení a relaxační techniky.

Výše uvedená preventivní opatření mohou pomoci udržet mozek v dobré kondici a snížit tak riziko poruch paměti a zapomínání. Není ale možné úplně zabránit všem typům poruch paměti.

Správnou činnost mozku lze podpořit užíváním vhodných doplňků stravy. Existuje mnoho takových potravinových doplňků, ale jejich účinnost a bezpečnost není všeobecně uznávána. Navíc, i když některé doplňky stravy mohou mít potenciální přínosy pro kognitivní funkce, mohou také mít nežádoucí účinky nebo interferovat s jinými léky. Mezi doplňky stravy, které je vhodné užívat za účelem zlepšení kognitivních funkcí mozku patří:

  • Omega-3 mastné kyseliny: Omega-3 mastné kyseliny jsou přirozeně obsaženy v rybím oleji, lněném semínku nebo ořechových plodech.
  • Vitamin B12: Tento vitamín je důležitý pro zdraví nervového systému a tvorbu červených krvinek.
  • Ginkgo biloba: Jedná se o jehličnan jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) s významnými léčivými účinky. Výtažky z tohoto stromu jsou používány v tradiční čínské medicíně k léčbě nejrůznějších zdravotních problémů včetně zlepšení paměti a činnosti mozku.

Použití doplňků stravy je vhodné konzultovat se svým lékařem, aby nedošlo k nějakým zdravotním problémům.

VÁŽNÉ SEZNÁMENÍ