Poruchy paměti
Poruchy paměti představují různé problémy, které ovlivňují schopnost člověka uchovávat, zpracovávat a vybavovat si informace. Můžou mít mnoho různých příčin a projevovat se různými způsoby. Mezi nejčastější poruchy paměti patří:
- Amnézie: Úplná ztráta schopnosti vybavovat si minulé události a informace. Amnézie může být způsobena traumatickým zážitkem, náhlým zastavením kyslíku v mozku nebo jinými faktory.
- Retrográdní amnézie: Neschopnost vybavovat si informace ze své minulosti. Může být způsobena traumatickým zážitkem nebo neurologickými poruchami.
- Anterográdní amnézie: Neschopnost si pamatovat nové informace. Může být způsobena neurologickými poruchami nebo poškozením mozku.
- Normální zapomínání: Stav, kdy jedinec má potíže s pamatováním si informací. Toto může být způsobeno stárnutím, nedostatkem spánku, stresovými situacemi nebo jinými faktory. Zapomínání samotné je vlastně vyhasínáním nervového spojení. Většina lidí si pamatuje 10 % z toho co čtou, 20 % z toho co slyší, 30 % z toho co vidí, 50 % z toho co slyší a vidí, 70 % z toho co řeknou a 90 % z toho co dělají.
- Korsakoffův syndrom: Porucha paměti spojená s alkoholismem a nedostatkem vitamínu B1. Tato porucha může zahrnovat dezorientaci, zmatenost a vytváření falešných vzpomínek.
- Alzheimerova choroba: Postupné zhoršování paměti a dalších kognitivních funkcí spojené s degenerací mozku.
- Parkinsonova choroba: Porucha spojená s degenerací nervových buněk, která může zahrnovat problémy s pamětí, myšlením a řečí.
- Demence: Stav, kdy jedinec ztrácí schopnost pamatovat si informace a vykonávat běžné úkoly. Demence může být způsobena Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou nebo jinými faktory.
- Poranění mozku: Jedná se o úrazy, nádory nebo jiné poškození mozku mohou vést k poruchám paměti a dalším neurologickým problémům.
- Kryptomnézie: Stav, kdy je nemocný člověk přesvědčen o autorství něčeho, co sám nevymyslel, ale někde četl či slyšel (tzv. neúmyslný plagiát).
- Pseudologia phantastica: Jedná se o tzv. Syndrom barona Prášila neboli bájivou lhavost
Tyto stavy mohou mít různé příčiny a mohou se lišit v závažnosti a trvání. Pokud má jedinec podezření na to, že trpí nějakou poruchou paměti nebo zapomínání, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit důkladné vyšetření.
Příčiny poruch paměti a zapomínání mohou být různé a zahrnují jak fyziologické, tak psychologické faktory. Některé z nejčastějších příčin jsou:
- Neurologické poruchy: Poruchy paměti mohou být způsobeny neurologickými onemocněními, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, demence, mozkové nádory a úrazy mozku.
- Stres a úzkost: Stres a úzkost mohou ovlivnit schopnost uchovávat a vybavovat si informace a způsobit problémy s pamětí.
- Nedostatek spánku: Nedostatek spánku může mít negativní dopad na kognitivní funkce, včetně paměti.
- Deprese: Deprese může způsobit problémy s pamětí a koncentrací.
- Používání drog a alkoholu: Používání některých drog a alkoholu může poškodit mozek a způsobit poruchy paměti.
- Nedostatečná výživa: Nedostatek některých živin, jako je vitamín B1, může vést k poruchám paměti.
- Věk: S věkem dochází k přirozenému poklesu kognitivních funkcí, včetně paměti.
- Genetika: Některé poruchy paměti, jako je Alzheimerova choroba, mohou mít genetickou příčinu.
- Trauma a stresové zážitky: Traumatické zážitky a stresové situace mohou mít negativní dopad na paměť a další kognitivní funkce.
Tyto faktory mohou mít různý vliv na paměť a zapomínání. V některých případech spolu mohou interagovat, čímž způsobují ještě větší problémy s pamětí.
Léčba poruch paměti a zapomínání se liší v závislosti na příčině problému. Mezi nejběžnější způsoby léčby patří:
- Léčba základního onemocnění: Pokud jsou problémy s pamětí způsobeny základním onemocněním, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba nebo depresí, léčba základního onemocnění může pomoci snížit symptomy.
- Léky: Některé léky mohou pomoci zlepšit paměť a kognitivní funkce. Tyto léky jsou obvykle určeny k léčbě Alzheimerovy choroby a jsou k dispozici pouze na lékařský předpis.
- Kognitivní terapie: Kognitivní terapie může pomoci zlepšit kognitivní funkce, včetně paměti. Kognitivní terapie se zaměřuje na učení se nových strategií, jak si pamatovat informace, a může zahrnovat cvičení na zlepšení paměti a koncentrace.
- Úprava životního stylu: Změny životního stylu, jako je zlepšení spánkových návyků, pravidelné cvičení, zdravá strava a snížení stresu, mohou také pomoci zlepšit kognitivní funkce, včetně paměti.
- Poradenská podpora: Pokud jsou problémy s pamětí způsobeny stresujícími zážitky, poradenská podpora nebo psychoterapie mohou pomoci snížit stres a zlepšit paměť.
Pokud se u vás vyskytují nějaké problémy s pamětí, určitě tyto problémy zkonzultujte se svým lékařem, aby mohl navrhnout vhodnou léčbu.
Snížit riziko poruch paměti a zapomínání lze také za pomoci několika základních preventivních opatření:
- Zdravý životní styl: Zdravá strava, pravidelné cvičení a dostatek spánku mohou pomoci udržet mozek v dobré kondici a snížit tak riziko poruch paměti a zapomínání.
- Mentální stimulace: Aktivity, které stimulují mysl, jako jsou čtení, učení nových věcí a řešení hádanek, mohou také pomoci udržet mozek v dobré kondici a snížit riziko poruch paměti a zapomínání.
- Společenská aktivita: Udržování sociálního kontaktu a zapojení do společenských aktivit může rovněž pomoci udržet mozek aktivní a snížit riziko poruch paměti a zapomínání.
- Prevence kardiovaskulárních onemocnění: Prevence kardiovaskulárních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka a vysoký cholesterol, může pomoci snížit riziko poruch paměti a zapomínání.
- Prevence úrazů hlavy: Prevence úrazů hlavy, jako je nošení helmy při jízdě na kole a řádné používání bezpečnostních pásů v automobilech, může také pomoci chránit mozek a snížit riziko poruch paměti a zapomínání.
- Omezení stresu: Snížení stresu také může pomoci udržet mozek v dobrém zdravotním stavu a snížit riziko poruch paměti a zapomínání. K potlačení a odbourání stresu jsou vhodná různá meditační cvičení a relaxační techniky.
Výše uvedená preventivní opatření mohou pomoci udržet mozek v dobré kondici a snížit tak riziko poruch paměti a zapomínání. Není ale možné úplně zabránit všem typům poruch paměti.
Správnou činnost mozku lze podpořit užíváním vhodných doplňků stravy. Existuje mnoho takových potravinových doplňků, ale jejich účinnost a bezpečnost není všeobecně uznávána. Navíc, i když některé doplňky stravy mohou mít potenciální přínosy pro kognitivní funkce, mohou také mít nežádoucí účinky nebo interferovat s jinými léky. Mezi doplňky stravy, které je vhodné užívat za účelem zlepšení kognitivních funkcí mozku patří:
- Omega-3 mastné kyseliny: Omega-3 mastné kyseliny jsou přirozeně obsaženy v rybím oleji, lněném semínku nebo ořechových plodech.
- Vitamin B12: Tento vitamín je důležitý pro zdraví nervového systému a tvorbu červených krvinek.
- Ginkgo biloba: Jedná se o jehličnan jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) s významnými léčivými účinky. Výtažky z tohoto stromu jsou používány v tradiční čínské medicíně k léčbě nejrůznějších zdravotních problémů včetně zlepšení paměti a činnosti mozku.
Použití doplňků stravy
je vhodné konzultovat se svým lékařem, aby nedošlo k nějakým zdravotním
problémům.